Přerovský Hlas
Již tehdy v roce 1953 věděli, že staré a památné stromy je třeba chránit a ošetřovat, ne kácet. Zde tato publikace z roku 1953 budiž je návodem pro „odborníky“ z „Města“. TEN KDO TVRDÍ , ŽE NĚCO NEJDE, TAK TO NEUMÍ!
A tak se nám občané zase dere na mysl otázka, pokácet nebo zachránit? Protože k tomu kácení dojde již brzy!
Dr. Jaroslav Veselý (26. května 1953)
Projíždíme-li kraji naší vlasti, vidíme všude krásné staré a památné stromy. Lid obou našich
národů si váží starých velikánů, kteří pamatují slavné i smutné doby jeho minulosti. Váží si
jich a má je rád. Známkou toho jsou i četné žádosti o státní ochranu, zachování a
konservaci starých stromů, kterými se obyvatelstvo obrací na státní péči o ochranu přírody
a krajiny.
Konservace starých a památných stromů je věc obtížná a odpovědná. Je potřebí znát dobře
život stromů. Ten, kdo strom konservuje nebo ošetřuje, musí mít i dost citu a vkusu a
dokonale ovládat zákonitost růstu stromů. Kromě toho je potřebí zvládnout záchranu věkem
ohroženého stromu technicky a odhadnout vhodnost způsobu konservace. Státní péče a
ochrana přírody a krajiny má v osobě Ing. Jana Friče dlouholetého konservátora –
specialistu pro tuto záslužnou práci. Za dlouhá léta nasbíral autor knížky mnoho
zkušeností, obohatil konservaci stromů novými způsoby a jeho technické znalosti a
schopnosti mu umožnily ve spojení ke stromovým velikánům rozřešení i těch
nejožehavějších otázek konservace. Všechno své úsilí a zkušenosti shrnul Ing. J. Frič do této
stručné ale vyčerpávající knížky, kterou doprovodil vlastními snímky a výkresy.
Vyhověl tak žádosti státní péče o ochranu přírody a krajiny a odevzdal jejím pracovníkům
dobré dílo. Obohatil tak i naši odbornou literaturu, neboť starší práce od Dr. A. Hilitzera je
už dávno rozebrána. Autorovi patří náš upřímný dík a přání, aby ještě dlouhá léta byl
nestorem československých ochranářů.
