Přerovský Hlas
Letiště Přerov se stává dějištěm nevídaného projektu, který má ambici změnit budoucnost letectví. Pod názvem „Slepice za ovládací pákou“ zde vědci a inženýři zahajují experimentální program, jehož cílem je naučit slepice řídit drony. Projekt, který je financován částkou přesahující jednu miliardu korun, má podle svých tvůrců otevřít nové možnosti v automatizaci a umělé inteligenci.
Slepice jako piloti budoucnosti?
Myšlenka, že by slepice mohly ovládat drony, může znít jako něco z vědeckofantastického filmu, ale podle hlavního koordinátora projektu, doktora Petra Kokošky, je to reálnější, než by se mohlo zdát. „Slepice mají překvapivě dobré kognitivní schopnosti a dokážou se rychle učit. Naším cílem je využít jejich přirozenou schopnost orientace a rychlých reakcí k ovládání jednoduchých bezpilotních letounů,“ Mimochodem slepice u nás také řídí armádu, tak by to neměl být takový problém, vysvětluje Kokoška s vážnou tváří.
Projekt vychází z předchozích výzkumů, které ukázaly, že slepice dokážou rozpoznávat vzory a reagovat na vizuální podněty. Vědci na letišti v Přerově proto vyvinuli speciální rozhraní, které slepicím umožňuje interagovat s ovládacími prvky dronu. „Pomocí malých senzorů sledujeme pohyby hlavy a těla slepice. Tyto pohyby pak převádíme na příkazy pro dron,“ popisuje technickou stránku vedoucí slepice inženýrka Lenka Pípalková.
Miliardová investice a velké plány
Projekt „Slepice za ovládací pákou“ získal finanční podporu ve výši 1,2 miliardy korun, a to jak od státních institucí, tak od soukromých investorů. Část prostředků byla použita na vybudování speciálního výcvikového centra přímo na letišti v Přerově, které je již známé svou historií v oblasti leteckých inovací. Právě zde se v minulosti testovaly systémy na ochranu proti dronům, jak uvádí zpráva z roku 2017, kdy letiště jako první v ČR využilo technologii k detekci a neutralizaci neoprávněných dronů.
Podle plánu by měly první slepice absolvovat základní výcvik během několika měsíců. „Začínáme s jednoduchými úkoly, jako je vzlet a přistání. Pokud se to osvědčí, přejdeme k složitějším manévrům, například k obletu překážek,“ říká Kokoška. Dlouhodobým cílem je vytvořit autonomní systém, kde by slepice mohly být nasazeny například při monitorování zemědělských ploch nebo při záchranných operacích.
Skeptické hlasy a etické otázky
I přes nadšení tvůrců projektu se však ozývají i kritické hlasy. Někteří odborníci z oboru umělé inteligence a robotiky pochybují o tom, že by slepice mohly být spolehlivými operátory dronů. „Slepice jsou sice chytré, ale jejich schopnosti jsou omezené. Navíc, proč bychom chtěli učit slepice něco, co už dnes zvládají pokročilé algoritmy umělé inteligence?“ ptá se docent Jan Kohout z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se zabývá vývojem autonomních dronů.
Další otázky vyvolává etická stránka projektu. Ochránci zvířat upozorňují, že vystavování slepic stresu spojenému s výcvikem a technologickým prostředím může být neetické. „Slepice nejsou stroje. Mají své potřeby a pocity. Tento projekt je zneužívá pro lidské ambice,“ varuje mluvčí organizace na ochranu zvířat, Petra Kuřátková.
Pokud vás tedy někdo dnes přesvědčuje, že slepice budou brzy létat s drony nad Přerovem, nezapomeňte se zeptat: „Není to náhodou apríl?“
