Ve druhé polovině listopadu začne v Přerově přípravná fáze jedné z největších úprav veřejného prostoru za poslední roky. Park na náměstí Svobody, který vznikl před 103 lety díky tehdejšímu Okrašlovacímu spolku, čeká zásadní proměna. Město za ni zaplatí bezmála 41 milionů korun, přičemž část nákladů má pokrýt dotace.
Co vše se změní
První etapa bude pro obyvatele viditelná okamžitě – začne totiž kácení 27 stromů a odstranění 676 m² keřů, které podle projektantů nevyhovují novému prostorovému řešení. Následně má být vysazeno 42 nových stromů, 565 tavolníků, 5 bobkovišní, 4642 trvalek a 3350 cibulovin. Výsadba je naplánována na příští rok a podle radnice promění území v zelenou oázu.
Park, který se nachází mezi vlakovým nádražím a obchodní galerií, má získat podobu moderního veřejného prostoru pro odpočinek, rekreaci i menší kulturní akce. Náměstek primátora Vladimír Lichnovský uvedl, že projekt zahrnuje nové cesty, zpevněné plochy, městský mobiliář, herní prvky i workout zónu.
Dominantou budou dvě stavby:
- centrální hudební altán,
- kavárna s venkovním posezením, obě se zelenými střechami.
Součástí projektu je také demolice původního občerstvení, nové vodovodní, kanalizační i elektro přípojky a příprava na instalaci kamerového systému a metropolitní datové sítě.
Stavební práce vyjdou na 32,3 milionu korun, vegetační úpravy na 3,2 milionu korun. Další položky – herní prvky, workout a mobiliář – budou teprve soutěženy, v předpokládané hodnotě více než 5 milionů korun. Samotná stavba se podle plánu rozjede v březnu, do konce roku má být park dokončen a na jaře 2027 otevřen veřejnosti.
Kde však zůstala veřejná debata?
Revitalizace parku je bezpochyby velkým zásahem do městského prostoru. A právě proto mnozí Přerované nechápou, proč o podobě tak významné lokality nemohli rozhodovat nebo alespoň spolurozhodovat. V jiných městech je běžné, že radnice u podobných projektů zveřejňuje několik variant, pořádá veřejné prezentace, sbírá připomínky nebo využívá participativní plánování. Některá města dokonce vyhlašují místní referenda o velkých investicích.
V Přerově ale nic takového neproběhlo. Obyvatelé dostali hotový projekt, u kterého již nelze ovlivnit ani koncepci, ani rozsah výsadby, ani umístění staveb. To vzbuzuje pocit, že město lidem nedůvěřuje – nebo že je jejich názor zbytečnou komplikací.
Bylo transparentní výběrové řízení?
Oficiálně město uvádí, že soutěž proběhne u části mobiliáře a herních prvků. U hlavní zakázky – stavebních prací a realizace zeleně – radnice zveřejnila pouze konečné ceny. Pro občany je však složité dohledat detaily o průběhu výběrového řízení, počtu oslovených firem nebo kritériích hodnocení. A právě tato nejasnost otevírá prostor pro spekulace.
Část obyvatel se netají tím, že v Přerově panuje nedůvěra k transparentnosti zakázek, zejména u projektů za desítky milionů korun. Pokud radnice nekomunikuje a neposkytuje přehledné informace, vzniká přirozeně podezření, zda vše proběhlo správně – ať už jde o podezření z netransparentního výběru, „předem daného vítěze“ nebo dokonce korupčního jednání. Tyto úvahy mohou být mylné, ale v prostředí, kde chybí otevřenost, se jim daří.
Proč referendum? Protože lidé chtějí mít pocit, že město patří jim
Místní referendum není nástroj, který se má používat na každou lavičku nebo výsadbu tří stromů. Ale u investice za 41 milionů korun, která na desítky let změní tvář centra města, by se o něm přinejmenším mohlo uvažovat.
Nejde jen o to, zda je altán vhodně navržený nebo zda kavárna neměla být menší. Jde o princip:
místo v centru města je společným majetkem obyvatel a ti by měli dostat šanci říct, jak má vypadat.
Když tato možnost není, vzniká pocit, že se o městě rozhoduje „někde nahoře“, bez lidí a bez ohledu na jejich přání. Až příliš často pak vzniká dojem, že veřejné zakázky nejsou vedené v zájmu veřejnosti, ale v zájmu někoho jiného.
Přerov si nový park zaslouží – ale zaslouží si i férovou diskusi
Nový park může být krásný a funkční. Může přinést více zeleně, lepší zázemí i příjemné místo na posezení. To všechno je pozitivní. Ale styl, jakým město komunikovalo a jakým se rozhodovalo, je daleko slabší stránkou projektu.
Přerov by mohl být městem, kde lidé věří, že radnice pracuje pro ně. Městem, kde se velké projekty vysvětlují, kde se sbírají podněty a kde se občané berou jako partneři. Místo toho se často opakuje starý scénář: rozhodnuto, uzavřeno, hotovo.
Pokud má být náměstí Svobody skutečným místem pro všechny, pak by příští velké projekty už měly vznikat nikoli za zavřenými dveřmi, ale v otevřené diskusi s těmi, kdo je budou desítky let používat.
Mějte oči na pozoru jestli doopravdy bude dodrženo to co tady pan Miloslav Dohnal náměstek primátora slibuje a sliboval.
